Když chce zvládnout virtuózně flamenco,

šetří si hráč prstíky i raménko.

Proto Štěpán Rak by

neměl zkoušet rugby.

Znáte z TV:

Rozmačkaný český klavírní virtuos (nar.1910).

Stoprocentně Rauch.

Sedící býk nevycházel z týpí,

vzrušen tvořil, dmulo se mu chřípí.

Do březové kůry ryje

noty první symfonie.

Ludwig by měl asi zlost.

Bude s ódou na rudost.

V rožmberském kraji

mám už reputaci,

a ti, co mě znají,

rádi se zas vrací.

Zídka kolem zahrádečky,

nízká nebo vysoká.

Metr, ten je pro blbečky,

já to umím od Voka.

Na pódium prodrali se závěsem

Stevie Wonder spolu s Rayem Charlesem.

Tápajíc, nelibě nesou -

dvě malá křídla tu nejsou.

Dianě Ross obilí nos!

Nechoď však s ječmínkem, pšeničkou,

ovsík ti šanci dá maličkou.

Ona tě přivítá výkřikem:

„Oh, supreme!“, když přijdeš s prosíkem.

Milá mámo, mělas pravdu,neměl jsem se ženit hned.

Tancuju, jak Ginger píská. Chci zas k tobě! Tvůj syn Fred.

Manželce, doktore, zahnul jsem banálně.

Na duši je mi teď, dá se říct, nevalně.

Nevěste hlavu a pověšte se celý.

Já radím uzel. Tenhle bude skvělý.

Miluji střídmé Křesťany, ty boží fanfaróny!

Rudolf se cpe pohankou a píše fejetony.

Robert si s hříchem obžerství nedělá těžkou hlavu.

Pokorně souká do sebe svou dnešní druhou trávu.

Osvícenská tancovačka,

chutě, hoši, na Sorbonu.

Houslista už struny mačká,

slyš prskání heligónu.

Odpadla volenka. Nejsou dámy.

Diderot z Voltaira taneček mámí.

Osvícenská veselice,

dnes se věda nepřemílá.

LaMettrie, skoč pro sklenice

a ty, Rouseau, pro Emila.

Hrál Chandler dámu v jezeře,

dámu s Kaméliemi.

Koupací trikot strašně dře

a obě se mu tlemí.

Robert Graves nosí šortky a tričko bez rukávů.

Na Piccadily v prosinci to budí úžas v davu.

Je jako lidoop. Pohleďte na blbouna!

Hustý déšť vpíjí se mu do zlatého rouna.

Básniček není nikdy dost.

V pátek je o ně vysloveně bída.

Z každého okna čtenář lačně hlídá

žlutý vůz Family Frost.

A už je tady! Ve mžiku

Robert nám prodá lyriku.

Hobiti se slezli do altánku.

Tolkien s nimi zkusí simultánku.

Hrajeme o prsten, mně na něm nezáleží,

mám dobrý den a mysl jasnou, svěží.

Každý z vás ať má výhodu dvou věží!

V džungli půjčovat knihy - holý nerozum.

„Jsme jedné krve ty i já“, říká čtenářům.

Psát stále upomínky nebaví Rudyarda,

natožpak paperback mámit z leoparda.

Jsi přeci farář, i když bez kolárku.

Roberte řekni, proč Johanka z Arcu?

Já vážně hříchu nikdy nepodléhal,

už hořela, když jsem si na ní lehal.

Swing, to je umění synkop a trylků.

Proč vlastně zkoušíš hrát na kornet, Rilku?

Od monastýru sedm verst doleva,

tam najdeš, poutníče, Andreje Rubleva.

Žije tam v prostotě a poslouchá jen zvony,

myši mu čumáčkem klikají na ikony.

Sváteční oběd u Ruarků,

klobásy, ovar, mísa škvarků.

Uherák vláčný, od prostředka,

vždyť Robert není medojedka.

Drobná sestřička z chirurgie

u pana Rollanda svolila se zůstat.

Dobrý člověk. Ještě žije.

A jizva, zdá se, velmi dobře srůstá.

Záhony v neladu, zarostlé bolševníkem,

po soše Višny plazí se psí víno.

Rádža řve vzteky: Hloupá konkubíno!

Blbá jak tvoje mutra. Story, Spy, Kamasutra.

Proč je tu, k sakru, Thákur zahradníkem?

Oroduj Maria za Ericha.

Vítězný oblouk také koroduje.

Noc v Lisabonu, hvězdnatá a tichá,

vítr šel pít a natruc nezaduje.

V Saturnově prstenci kroužili zapadlí vlastenci.

Nebylo času otázku si klást, proč zapadli a kde je jejich vlast.

"Vrať nám, Bože, rodnou hrudku. Jenámšpatněodžaludku!"

Strejček Nimra koupil šimla,kmotr Jeffers grošáka.

Já si samozřejmě všimla – těžko najmout honáka.

Tak zatím koně napást neposlali.

Všechny pastýřky k dubnu putovaly.

U rybníka v orobinci sochař bez oděvu.

Podívejte na nestydu, křičí babka v hněvu.

Mám tady stydlivě paravan stavět?

Jsem Rodin a nahý přišel jsem na svět.

Zpoza zdi bohnické slyšet slova sprostá.

Personál nenašel chovance Ariosta.

Je pryč! S ním Roland zuřivý.

To se pan primář podiví!

U Pilcherové není strávník pánem.

Kořenka jedna stojí na polici.

Tak miláčkové, připravte si lžíci,

bublanina s divokým tymiánem.

Hlídkový kajak zastavil prudce.

Plachtoví dolů a z kormidla ruce!

Máme tě, Rimbaude, pluješ cik-cak,

Připrav si doklady, dýchneš nám pak.

Artur jen oči provinile sklopil:

Já střízliv jsem. To koráb se mi opil.

Listí v sadu je již shráblé.

To mám štěstí, říká Rabelais.

Byl to nápad vskutku dobrý

vymyslet si ty dva obry.

Hezky jste si kluci hrábli.

V příští kapitole gáblík!

Co jsi to Roalde říkal?

To o těch polibcích, víš?

Jedenadvacet? Přeháníš!

Povídej! Jak je to Dahl?

Malý Rigby, také Rigby.

na pískovišti smích i brek.

Děti se rvou o lopatičku,

plachý Ray v maskáčovém tričku

mlčky si staví pahorek.

Kde byste prožili hezkou chvíli?

Tu otázku jsme položili

v anketě celkem třistakrát.

Jevíčko, Londýn, Cařihrad.

Jen zvrhlík děl břitce:

„U HELENKY V ŘITCE!“.

100 chlapů zpocených, ztracené perlíky,

úprk od kovadlin, zběsilý, veliký.

Nech naši uličku, debile Řezáči!

Kováři poplachy počítat nestačí.