Hodinky vyhnance z Elby

kdejaký sběratel chtěl by.

Hodinář tajemný použil zvláštních praktik

a Napoleon když k nim ucho dal,

uslyšel TAK TIK, TAK TIK, TAK TIK,

protože jím on skutečně se stal.

Astronom ještě sic trhaně dýchá.

Držíme pietně minutu Tycha.

Když navštívil ilustrátor Ameriku,

přejel Springsteen bleskurychle po hmatníku.

Je to hit. Do první desítky zamíří.

Born in the USA, pro tebe, malíři.

Bilanční dvojalbum islandské rockerky

vychází konečně pod názvem PABJÖRKY.

Když se čerti žení, když do toho praští,

pazourou čerchmantskou

na bibli satanskou

musejí přísahat,

že v nich soucit není, že jsou plní zášti

a dobrem nezhřeší,

peklíčko vezdejší,

líbezný sirný smrad.

Když zpoza husitské vozby

zazpíval chorál Bing Crosby,

křižákům cinkla slza v přilbicích.

Ať nás Žižka žene.

Das ist tuze schöne!

My chtít tu o bílá Vánocích.

Na mítinku ve Wroclavi mnohý divák zakřičel:

Proč se svléká Sergej Bubka? Proč tancuje u tyče?

Nezbytná potrava šašků - instantní Polívka v prášku.

Volantem strhnul jsem vozidlo do smyku,

ze škarpy do cesty skočil král komiků.

Nevidím zhola nic, jenom tříšť bílou,

tři vejce do skla mi hodil vší silou.

Pochybnosti otce Browna

popsal mistr paradoxů.

Proč mám míti pověst fauna?

Vždyť ho našli v babyboxu.

Nedělejte ze mě moulu.

Já a otec otce soulu?!?

Kdybych nežil v Casablance,byl bych virtuosem.

Kritik pěl by o cítění, jásal nad úhozem.

Pec nám spadla s učitelem už deset let dřeme.

Jediné, co pověděl mi:Hraj to znovu, Same.

Vždycky jsem byl velký fanda

sličného Marlona Branda.

Každý další sestřin potrat

hatí šanci mít z něj kmotra.

Sehnat si levně paní na hlídání,

to není hračka, kdeže, ani zdání.

Brecht na to vyzrál. Pro dcerku

má třígrošovou aupairku.

Rozezněl Kurt mechanické piano,

pro zvukovod jatka č.5.

Jindy bývá v Carnegie Hall narváno,

dnes jen Burroughs přišel zaclánět.

Nejprve nedutal a teď už zlobně dutá.

Mechanický pomeranč zasáhl Vonneguta.

BB a CC plus láhvička beaujolais,

to budou orgie ve staré stodole!

Lollobrigidě volám: Přijdeš, Gino?

Nemůže. S Venturou pokládá lino.

Chris Barnard je nežádoucí,

cynický a srdcervoucí.

Muž se srdcem kovboje

chvatně chorobopis mačká.

John Wayne hledí z pokoje

sešitý a na kapačkách.

V pravici sevřel Walther PPK

a pochlubil se dvěma nulami.

Než impérium z krize vyseká,

musí pár lumpů praštit do tlamy.

Když se ke mně v noci vkrad´,

slyším, jak říká temně:

Smíte se mnou zatřepat,

ale nenamíchněte mě.

Wo warst du, Adam?

V nálevně, hádám.

Biliard um halbzehn.

Zbůhdarma čas ztracen!

V zahradě rajských slastí

je přelíbezný pažit.

Kdo na něm chce se pásti,

toho je třeba zpražit.

Proto na srdci tolik leží všem

urputný duel Bosche s hrabošem.

Pithecantropus s celou rodinou

dost těžce snášel chladné počasí.

Vzít děcka pryč, než zimou pohynou.

Burian dodá portrét na pasy.

Achille, obmyslný reku,

mytologická pýcho Řeků,

vydechneš s šípem v noze!

Proč za válečným vozem

chceš ze všech možných Hectorů

smýkati dolů, nahoru,

chudáka Berlioze?

Bob a Bobek vyskočili z klobouku,

Dylan snožmo, Pavel po hlavě.

Publikum je stádo divných pavouků,

oba na ně hledí tázavě.

I zří jim v obličejích:

Veď je dál, cesto jejich.

S lodí, jež dováží čaj a kávu,

plaví se jako bocman básník Biebl.

Zásoby pryč, jen míli od přístavu -

lahůdky není, z níž by neuždíbl.

Divá Bára a Jindřich Šimon Baar

jsou poměrně nesourodý pár.

Ona v baru a on s péčí tatínka

stará se o Hanýžku a Martínka.

Když v ráji pršelo, když deště nastaly,

Bromfield s Otčenáškem naráz psát přestali.

Jeníku, hni sebou, jdem stavět hráze,

v pracovně bez vody píše se snáze!

K cirkusu Humberto pospěšte kvaltem,

Bass zpívá gospely hedvábným altem.

V zvěřinci Šaljapin chytá se žlabu:

Kam já se na Edu svým basem hrabu!

Před pikolou, za pikolou nikdo nesmí stát.

„Kde je Mahler?“, volá Bruckner. „To bych věděl rád.“

On je zkrátka titan vždy a v mnohém,

skryt za chlapcovým kouzelným rohem.

Zbadal som na luke Boccaccia,

so sietkou naháňal okáča.

Motýl bol pod listom púpavy schovaný.

Sklamaný, uhnaný, šialený Giovanni.

Pyžamo pod polštář a ustlat postel v mžiku,

hábity s hvězdami si natáhněte všichni.

Čarovnou hůlkou jeden každý švihni,

tak, pro cvik,to je jitro kouzelníků.

Pouštěla z větrné hůrky kdysi

Jana Eyrová model letadélka.

To už je dávno…dnes je slečna velká.

Eyroplan Boeing k letu kniplem křísí.

V posmrtnou masku tvář zkamení.

Barbusse už s ohněm nebude si hrát.

Hasiči řekli: Ihned přestaň psát!

Sbohem můj krásný plameni.

Doktorko z domu trubačů,

být tebou, tak se rozpláču.

Stále tu vřeští křídlovky

a pacientů na stovky.

Pro kravál není slyšet nic.

Zkus praxi v domě harfenic.

Ploužil se Bartók kolem rynku,

sbíhaly se mu sliny.

Co ovoce a zeleniny

trhovci tady mají.

Možná mu někde dají

podivuhodnou mandarínku.

Na rovníku, na pomníku

umělecké ozdoby,

firma Ngoro Nairobi.

Vzpomínej,Karen, v nebi na Afriku.

Když jsme si pekli tě, vonělas po perníku.

Už toho nechte, Brechte.

Přestaňte čmárat křídou na Kavkaz.

Umyj ty kruhy, vždyť si zlomím vaz,

jak plahočím se s houbou po skalinách.

Jsem matka Kuráž, stejně však mám strach

/ač se mi hlava točit nezačíná/,

že kvůli jedné vaší bílé čáře

zřítím se dolů mezi vozíčkáře.

Už mě to s tebou vážně nebaví!

Čekal jsem nadstandard a muka od rozkoše.

Teď vidím, Simone, že musím ti dát košem.

Ty vůbec nemáš druhé pohlaví.

Kafka s Maxem Brodem

brouzdali se brodem.

Klobouk v čele, mokrý plášť,

brouzdali se každý zvlášť.

Pravil Franz: Ja, Wurst und Brot.

Pátek – toť den pro pochod.

Časně ráno, hned jak vstanu,

objednám si kurtizánu.

Ten kuplíř Honoré toho příliš nenabídne.

Má jen dva druhy - lesklé a ty bídné.

Zuřivě hrabe se Fibich

v hromadě vnitřností rybích.

Říkala Krásnohorská-

připluje škuner z Norska.

Ty, Zdeňku, hledej v té bárce,

já ti dám libreto k Šárce...

Netřeba žádat Sabiny,

on nesnáší pach rybiny.

Touhou se dme mi koš hrudní.

Umyj se u Blodka v studni.

Přijď ke mně potmě a potichu,

po hříchu lačná jsem, Fibichu.

Klavír je dobře temperován,

v něm zimomřivý Bach spí schován.

Jestli mu panstvo zaplatí za Matoušovy pašije,

k Japoncům zajde na fugu a krásně si to užije.

Pár metrů od mostu, vzhůru proti proudu,

kreslil si Cyril cosi, asi boudu.

Ve tváři výraz trpícího světce,

domaloval a v řece vypral štětce.

„Jak máme splnit druhou pětiletku?“,

řval mistr v dílně vztekle na Markétku.

Jako vzor ber si třeba Bulgakova.

Na ranní byl, odpoledne jde znova.

Za Baudelairem na ulici trafikantka vylezla.

Květy, ty vám klidně prodám,

ale nikdy Květy zla!

Když zrovna deště nezuří,

pomalu, rychlostí lemuří,

v dvoukolkách sjíždějí z podhůří

Ben Huři.

Seno pro koně za tuřín

vymění, pak se zachmuří.

Trudná pouť zpátky k podhůří,

Ben Huři!

Říkal Vašek Jebavý,

že ho škola nebaví.

Že jsou dálky tajemné a

roky rychle plynou -

šel pytlačit s Otou v řece za Březinou.